Znáte z alb svých prarodičů takové ty miniaturní fotky, na nichž nerozeznáte strýce od tetičky, protože jsou tam velcí jako špendlíky? Pamětníci si často myslí, že s takovými fotografiemi už se nic dělat nedá. Nikdy se pořádně nepodívají, co a kdo na fotkách vlastně je. Ale já je strčím do kouzelné mašinky, zvané skener a za chvíli jsou okouzleni. Poprvé v životě vidí, co v plné kráse fotka zobrazuje. Poprvé vidí špendlíkovým hlavičkám do tváří, vidí jejich úsměvy, co mají na sobě a třeba i to, že to bílé kolem nich není sníh, ale písek.
Podívejte se na tyhle tři fotky. Ta první je velká 8,5 x 6 cm. Od dětství jsem věděla, že je na ní, mezi těmi slečnami, moje krásná babička Jindřiška. Tam úplně na kraji. Na miniaturní fotce jsem ji rozpoznat nemohla. Dneska ale už vidím dokonce i její kočičí brož… Pokud vás zajímá, jak správně skenovat a uchovávat fotografie, příště vám to tady shrnu v 9 bodech.
No Comments